PRAŽSKÉ KLEMENTINUM

Linda Skolková (7.a)

Kniha Pražské Klementinum, jejímž autorem je Petr Voit a kterou vydala poprvé Národní knihovna v Praze v roce 1990, je velmi cenným pomocníkem pro všechny zájemce o historii Prahy a osud důležitých uměleckých památek.

Lze ji doporučit jak studentům historie, tak široké veřejnosti, neboť přestože se jedná o text vpravdě odborný, dílo je čtivé a přístupné i laikům. Ke srozumitelnosti jednotlivých pasáží přispívá i bohatý obrazový doprovod. Čtenáře s hlubšími studijními úmysly bezesporu potěší bibliografie výběrové literatury, jež je uvedena v závěru. Na tomto faktu je navíc pozitivní i to, že důraz je zde kladen na českou pramennou základnu, zejména pak na spisy z dvacátého století, a tudíž poměrně snadno dosažitelné. O kvalitě publikace jako takové svědčí i slovutná jména recenzentů, za všechny jmenujme alespoň Josefa Petráně.

Pokud někdo otevře knížku jen náhodně, jistě ocení resumé, které je možné přelouskat nejen v ruštině, francouzštině, španělštině, angličtině a němčině, ale také - světě, div se - i v češtině. Tolik souhrnů jakoby symbolicky zaznamenávalo mezinárodní aktivity knihovny, její plodnou spolupráci s množstvím zahraničních institucí. Ke snadné orientaci v případě nutnosti vyhledat jakýkoli údaj slouží několik indexů - rejstřík osob, klíčových slov, míst, názvů uměleckých a vědeckých děl. I to bezesporu svědčí o autorově enthusiasmu pro danou věc a o jeho spjatosti s knihovnictvím.

Za velice přínosné považuji jak zdůraznění informace, že knihovna dnes nese označení Národní, které lépe vypovídá o její funkci než poněkud elitářsky vyznívající přívlastek Univerzitní, tak paralelní sledování osudů první pražské univerzity, jež se dnes honosí jménem Karlova univerzita, ostatních proudů nižšího vzdělání a počátků jezuitského školství ve druhé polovině 16. století.

Z hlediska hodnocení jednotlivých historických událostí je třeba vyzdvihnout autorovu objektivitu i snahu o uvedení některých populárních mýtů na pravou míru. Pro konkrétnost bych jmenovala oblíbený omyl, jímž je citování velké výstavy českých průmyslových výrobků roku 1791 v Klementinu jako první kontinentální výstavy svého druhu. Petr Voit zdůrazňuje, že již roku 1754 uspořádal Rudolf hrabě Chotek ve Veltrusích dvoudenní ,,velký trh tovarů Království českého", dokonce za přítomnosti Marie Terezie.

Podle mého názoru představuje Voitova kniha ideální syntézu shrnutí jak stavebního a obecně uměleckého vývoje klementinského komplexu v průběhu staletí, tak intelektuálních základů. Autor navíc zmiňuje, někdy obsáhleji, jindy jenom ve zkratce, v podstatě všechny význačné osobnosti, které byly v různých obdobích nerozlučně spojeny s původně jezuitskou klementinskou kolejí. Zvláštní pozornost je věnována Rafaelu Ungarovi, který se zasloužil o katalogizaci fondů knihovny.

Ve stručnosti jsou tak rovněž zachyceny počátky signatur, což čtenářovi knihy, jehož členský průkaz opravňuje také ke studiu v Národní knihovně samotné, umožní lepší orientaci v členění knih.

Zpět na obsah


Lukáš Rejl 2001©